Trosečníci z primy A zachráněni.... všichni přežili

Večer na noční hru nechtěla. Prý místo toho nakreslí obraz, který se poslední den na schůzce s rodiči může prodat s ostatními artefakty z „Ostrova trosečníků“. Nenutili jsme ji. Také se v noci v lese bojím, tak proč bych nutila někoho, kdo nechce. V tichosti seděla s kamarádkou v jídelně a malovala, zatímco ostatní povykovali v lese a náramně si to užívali.

Na setkání s rodiči, kde i já mám co dělat, aby se mi strachy netřásl hlas, donesla jejich obraz a oznámila, že to není jen malůvka, ale že k němu složila i báseň. Bravurně ji před obecenstvem odrecitovala, jakoby tam nikdo ani nebyl. Pak dražila jejich obraz. Tak skvěle, jako by se dražbami živila. Rodiče se se smíchem překřikovali, kdo dá víc, a náramně se bavili.

Když obraz vydražila za spoustu peněz, vzala je a tiše, s plachým úsměvem, položila do třídního fondu. Ten okamžik si budu pamatovat do konce života. A ona možná také. Vyhrála. A já s ní. 

Každý jsme jiný. A každý jsme jinak krásný. A všichni máme svoje místo. Primo A, doufám, že vám seznamovací „trosečnický kurz“ pomohl si to své místo najít.

Za organizátory

H.Tunysová