...mám plechovej hrnek, v něm pár zlatejch zrnek a nad gymplem polární zář

Z deníku malého zlatokopa

Úterý 3. 9. – Mami, už cesta na Klondike není nejlehčí. Ale zvládám to docela dobře. V prvním železném oři jsem nechal jen jednu věc, ve druhém taky, ale naštěstí je šerif našel. Mapu nemáme, ale máme šifru, tak víme, kde Yukon leží. Na cestu musíme mít spoustu jídla, a tak běháme po lese a lovíme zásoby ostružiny neostružiny. Na krvavé šrámy zlatokop nedbá…

Středa 4. 9. – Po cestě se objevují rozeklané skály. Překonat je vyžaduje spolupráci všech zlatokopů. Ke šrámům se přidávají odřeniny všeho druhu, jak se snažíme. Zlato a kamarádství za to ale přece stojí, nebo ne? Naši nebojácnost vyzkouší ještě noční hra. Za jekot některých zlatokopek by se nemusel stydět ani ostřílený hejkal.

Čtvrtek 5. 9. – Dochází nám voda. Nevím, jestli na Yukon dorazíme a to zlato najdeme. Hrůza z nedostatku vody jde tak daleko, že ždímáme mech a trávu. Chutná to jako puškvorec. Brrrr. Nakonec, po strastiplné cestě, se po krk noříme do řeky Klondike, za kterou leží vytoužené hroudy zlata. Jestli si pro mě, mami, dnes v pět přijdeš na gympl, jednu hroudu ti přinesu. A kdybych náhodou nic nenašel, mami, nevadí. Vždyť já jsem tvoje zlato. Tak si pro mě přijď.

Tvůj malý zlatokop

Vzpomínka na adaptační kurz Gymnázia Jeseník pro primu, 3. 9. - 5. 9. 2019

...mám plechovej hrnek, v něm pár zlatejch zrnek a nad gymplem polární zář