Den v přírodě aneb Jak spojit příjemné s užitečným

Nutno říci, že jsme všude vzbuzovali malý rozruch, protože i veřejnost vnímala, že konečně opět vidí organizovanou skupinu stát na zastávce, jet autobusem a procházet kouskem vesnice Bělá pod Pradědem. Naše kroky směřovaly dál do přírody, do lesa směrem na Šerák, cílem byl Hřbitov smíření v Rudohoří. Zde jsme si mohli společně uvědomit naši nedávnou historii – kruté období druhé světové války a jejích důsledků. V pietním tichu jsme postáli u hrobů ruských, ale i německých zajatců. Bylo to něco jiného, než jen o všem slyšet přes počítač nebo ve třídě. 

Cestu tam i zpět nám zpestřovaly barevné výhledy na okolní louky i hory, na naši nádhernou jesenickou krajinu. V mracích i mlze jsme viděli Točník, Keprník, tušili jsme Šerák, Praděd či Červenohorské sedlo. Občas jsme zaslechli šum Keprnického potoka.  

Před polednem jsme se vrátili do vesnice a strávili jsme příjemné chvíle ve venkovních prostorách penzionu U Julka – na řadu přišly opečené špekáčky, sýr a jiné dobroty. Došlo i na sport v podobě čutání s míčem. Všude bylo slyšet dívčí štěbetání i hlasitější komunikaci chlapců. Panovala radostná atmosféra, na všech bylo vidět, že je jim dobře pospolu. Teprve, když jsme nasedali do autobusu směr Jeseník, začalo krátce pršet. 

Den v přírodě jsme si společně krásně užili. 

Eva Knoppová a Jitka Formánková